Proslov k oslavám výročí obce - srpen 2018
Dobrý den,
dovolte mi, abych vás jménem dobrovolných hasičů i já přivítal a popřál pěkné slavnostní odpoledne.
Pro ty, kdo mě neznají nebo mě dnes vidí prvně, jmenuji se Marek Zlámal a zastávám funkci velitele místní dobrovolné jednotky. Ta je zařazena v kategorii JPO V, což znamená naši předurčenost k zásahům v katastru obce Bukovinka a výjezd k mimořádné události do 10 minut. Naši techniku a výbavu si můžete během celého odpoledne na asfaltové ploše vedle stánků.
K dnešnímu dni má jednotka 16 členů, ti v průměru 3 4x ročně zasahují u mimořádných událostí v naší obci. Výjimkou snad je jen rok 2015, kdy těchto zásahů bylo 11.
Když jsem byl osloven panem starostou, abych ve stručnosti představil místní dobrovolnou jednotku, zvažoval jsem, co ještě víc říct. Něco zdůraznit, chválit nebo snad si ztěžovat? Takováto slavnostní chvíle, spousta lidí, někteří se do Bukovinky vracejí po letech a budou vzpomínat a srovnávat.
Pokusím se trochu i já tuto atmosféru trochu navodit. Dobrovolní hasiči byli v Bukovince založeni v r. 1928, což je 90 let. 90 let historie a 90 let tradice, ve které se snaží i naše generace dle svého nejlepšího vědomí a svědomí pokračovat. Jak se nám to daří, bude muset ohodnotit někdo jiný, než jsme my. Bude to buď generace, která přijde po nás nebo ta, která nám pomyslnou štafetu předala. Já sám jsem dobrovolným hasičem od 10 let, což je přibližně od r. 1983. Musíte uznat, že do r. 2018 uteklo hodně času. Vybavuji si spoustu lidí, kteří se vystřídali během těchto let u dobrovolných hasičů, několik hasičských automobilů, spoustu problémů s výbavou, s výstrojí a výzbrojí, ale také legraci, o kterou nikdy nebyla a není nouze.
Vše se několikrát změnilo, technika, materiály technologie, naše společnost a koneckonců i my samotní. V Z nás 10letých jsou již padesátiletí dospěláci. Žijeme v době digitální technologie a vše je tak uspěchané, že na nic nemáme čas.
Jediné, co se však nezměnilo, je fakt, že i v dnešní době se najde pár lidí, kteří jsou hrdí na to, že jsou dobrovolní hasiči. Mezi ně se počítám i já. Kdo jsou vlastně dobrovolní hasiči, co je to vlastně za lidi, proč to dělají? Většina z vás je zná z televizních novin, kde svým profesionálním kolegům pomáhají při požárech, dopravních nehodách, záplavách nebo vichřicích. Ano, to jsou všechno oni. Ale j ednou jsem řekl, že dobrovolný hasič je vlastně blázen, který má jiný životní styl. Je schopen desítky, možná i stovky hodin, které mohl strávit s rodinou nebo svými koníčky, věnovat někdy úplně cizím lidem, sousedům, spoluobčanům nebo třeba obci a pomoct, ať už technikou nebo lidskou silou.
Další čas také strávit organizováním, spolupořádáním nebo jen zajišťováním bezpečnosti a požárního dozoru při různých kulturních, společenských nebo sportovních akcích, ale také údržbou hasičské techniky, cvičením a školením.
Odpověď na otázku proč to dělá, mě přivedla zpět ke vzniku dobrovolných hasičů a k jejich motu , které platilo a platí dodnes:
VLASTI KU PROSPĚCHU,
BLIŽNÍM KU POMOCI
A SOBĚ KU CTI!
Při této mimořádné příležitosti bych těmto všem chtěl poděkovat, zvláště pak jejich rodinám, že nám umožňují tuhle činnost vykonávat.
Děkuji Vám za pozornost